Je večer, zítra vás čeká seminář, projektový den nebo hodina občanské výchovy o dezinformacích. Potřebujete rychle najít několik spolehlivých zdrojů. Ne náhodné články z internetu, ale texty, na kterých se dá žákům ukázat, jak se o tématu opravdu přemýšlí.

Zadáte otázku do AI vyhledávače tedy do nástroje, který nejen hledá na webu, ale zároveň z nalezených zdrojů skládá odpověď. Může jít o chatbota s přístupem k internetu, například ChatGPT, Copilot nebo Gemini, o AI odpověď ve vyhledávači, třeba v Googlu, nebo o nástroj určený přímo k rešerším, jako je Perplexity či Elicit. Za chvíli máte hotovo: shrnutí, odkazy, několik citací. Vypadá to úhledně. A právě proto je dobré zpozornět.

U AI vyhledávačů nebývá problém jen v samotné odpovědi. Často začíná už dřív: v tom, kde nástroj hledal, které zdroje vybral, co nechal stranou a jak jistě z toho sestavil výsledné shrnutí. Aaron Tay, knihovník ze Singapore Management University, ve svém textu o vyhledávání odborných zdrojů pomocí AI upozorňuje, že nestačí opakovat obecná varování typu „AI si může vymýšlet“ nebo „AI používejme opatrně“. Potřebujeme přesnější otázky a jasnější měřítka, podle kterých poznáme, k jakému úkolu se daný nástroj hodí — a kdy už je lepší spolehnout se na jiný postup (Tay, 2026).

Pro učitele to není teoretická drobnost. Je to velmi praktická otázka: Mohu tenhle výstup použít jako oporu pro výuku? Mohu ho ukázat žákům? Mohu podle něj vybírat zdroje k seminární práci?

 

Užitečný posun: ne hotová odpověď, ale vyhledávání se shrnutím

Mike Caulfield doporučuje chápat odpovědi, které dnes některé vyhledávače vytvářejí pomocí AI, ne jako výrok autority, ale spíš jako výsledek hledání doplněný o automatické shrnutí. Jinými slovy: nástroj nejprve vybere určité zdroje a potom z nich sestaví souhrn (Caulfield, 2025).

Pro školu je tenhle rozdíl důležitý. Když žáci vidí plynulý odstavec, snadno ho čtou jako hotový závěr. Jenže za ním se skrývá několik kroků: výběr zdrojů, jejich seřazení, zkrácení a převyprávění. Každý z těchto kroků může být užitečný. A každý může být také nepřesný, příliš zjednodušený nebo pro uživatele málo průhledný.

Podobně uvažují i knihovníci a odborníci, kteří se snaží AI vyhledávače hodnotit systematičtěji. Tým z Carnegie Mellon University například navrhl posuzovat AI nástroje pro vyhledávání odborných zdrojů podle čtyř oblastí: jak zdroje vyhledávají, jak z nich vytvářejí odpověď, jak kvalitní je výsledný výstup a jak dobře se s nástrojem pracuje (Wang et al., 2026).

Pro běžnou školní praxi z toho nemusíme dělat složitou metodiku. Stačí si zapamatovat jednoduché pravidlo: nesledujme jen odpověď, ale i cestu, která k ní vede.

 

Proč to má řešit učitel?

AI vyhledávače se už pomalu stávají běžnou součástí školní práce. Učitel po nich sáhne, když potřebuje rychle zmapovat nové téma, najít texty pro seminář, připravit pracovní list nebo se zorientovat v otázce, která právě běží veřejnou debatou.

Právě proto ale nestačí dívat se jen na pěkně napsané shrnutí. Důležité je vědět, odkud nástroj čerpal, co vynechal a zda z vybraných zdrojů nevyvodil silnější závěr, než je na místě. Podobně s AI budou pracovat i žáci — někdy promyšleně, jindy jako se zkratkou k hotové odpovědi.

Pro učitele z toho plyne jednoduchý úkol: ukázat žákům, že práce se zdroji nekončí ve chvíli, kdy AI nabídne plynulý odstavec a několik odkazů. Tam často teprve začíná. AI vyhledávání může být užitečný pomocník, ale jen tehdy, když umíme výstup ověřit a poznat, kdy je potřeba jít přímo k původnímu zdroji

 

AI vyhledávač není jeden typ nástroje

Další důležitá věc: nemluvme o „AI vyhledávání“, jako by šlo o jednu službu s jedním způsobem práce. Pod stejnou nálepkou se schovává leccos.

Některé nástroje pomohou převést přirozenou otázku na vhodnější vyhledávací dotaz. Jiné najdou několik textů a vytvoří z nich krátké shrnutí. Další se snaží hledat opakovaně, porovnávat výsledky a vytvářet delší zprávu podobnou rešerši. HKUST Library ve svém přehledu nástrojů pro výzkum ukazuje, že nástroje označované jako „AI-powered“ mohou ve skutečnosti plnit velmi rozdílné role: před vyhledáváním, během něj i po něm (Zhao, 2026).

Pro učitele z toho vyplývá praktická otázka: neptejme se jen, jestli je nástroj dobrý. Ptejme se, k čemu je dobrý.

Když připravujete úvodní aktivitu do hodiny, může stačit nástroj, který rychle nabídne několik směrů a pomůže zformulovat otázky. Když ale žáci píší seminární práci nebo pracují na Středoškolské odborné činnosti, potřebují dohledatelné, ověřitelné a správně použité zdroje. A když jde o zdravotní, právní nebo citlivé společenské téma, musí být kontrola ještě přísnější.

 

Malý test pro učitele

Nemusíme hned vytvářet složitou recenzi nástroje. Pro školní praxi stačí krátký test, který zabere patnáct až dvacet minut. Vyberte otázku, kterou by reálně mohl položit učitel nebo žák.

Například pro střední školu:

Prompt pro AI vyhledávač:
Připravuji seminář pro žáky střední školy na téma vliv spánku na učení dospívajících. Najdi pět dohledatelných odborných nebo důvěryhodných zdrojů. U každého stručně napiš, odkud pochází, proč je relevantní a na co si mám dát při použití ve výuce pozor. Nevymýšlej citace. Pokud si nejsi zdrojem jistý, označ ho jako nejistý.

Potom se podívejte na čtyři věci.

Takový test je dobré udělat u každého nástroje, který chceme doporučovat žákům. Ne proto, abychom našli jeden „nejlepší“ nástroj. Spíš proto, abychom věděli, kde mu můžeme dát důvěru a kde už musí nastoupit jiný postup.

 

Aktivita do hodiny: nechte žáky porovnat dvě AI odpovědi

Téma se dá dobře převést i do výuky. V 9. ročníku, na gymnáziu nebo v odborném semináři můžete žákům ukázat dvě různé AI odpovědi na stejnou otázku. Nemusí jít o složité téma. Stačí například:

Jak sociální sítě ovlivňují pozornost dospívajících? Jaké jsou hlavní příčiny zániku korálových útesů? Co víme o dopadech domácích úkolů na učení žáků?

Žáci ve dvojicích porovnají odpovědi podle jednoduché tabulky:

Cílem není nachytat AI při chybě. Cílem je ukázat žákům, že práce se zdroji nekončí ve chvíli, kdy se objeví pěkně napsaný souhrn. Naopak tam často teprve začíná.

Kde si dát pozor

 

Kdy raději sáhnout po jiném řešení

AI vyhledávač se hodí, když potřebujete rychlou orientaci, první mapu tématu, návrh klíčových slov nebo srovnání několika směrů. Hodí se také jako materiál pro výuku informační gramotnosti: žáci mohou zkoumat, co nástroj našel, co vynechal a jak s odpovědí pracovat dál.

Méně vhodný je tam, kde potřebujete přesné a aktuální znění pravidel, zákonů, školských dokumentů nebo bezpečnostních doporučení. Tam je lepší jít přímo k oficiálním zdrojům. Podobně u odbornějších rešerší pro seminární práci nebo SOČ by AI měla být spíš pomocníkem na začátku a při třídění, ne jediným zdrojem seznamu literatury.

Dobré pravidlo je jednoduché: čím víc na přesnosti záleží, tím méně stačí spolehnout se jen na AI. U citlivých, aktuálních nebo odborně náročných témat může být AI užitečným začátkem, ale ne posledním slovem. Tam je potřeba vrátit se k původním zdrojům, oficiálním dokumentům nebo odborníkům.

 

* Poznámka redakce: Tento text je volnou redakční adaptací myšlenek z článku Aarona Taye AI academic search needs better frameworks for understanding and evaluation. Nejde o doslovný překlad. Článek převádí původní koncept do českého školního prostředí a doplňuje ho o příklady využitelné pro učitele základních a středních škol (Tay, 2026).

 

Zdroje

1. Caulfield, M. (2025, September 6). It’s a fancy search result. The End(s) of Argument. https://mikecaulfield.substack.com/p/its-a-fancy-search-result
2. Miao, F., & Cukurova, M. (2024). AI competency framework for teachers. UNESCO. https://unesdoc.unesco.org/ark:/48223/pf0000391104
3. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. (2024, 28. srpna). Návody pro učitele, jak na umělou inteligenci ve škole. https://msmt.gov.cz/npi-vydalo-navody-pro-pedagogy-jak-na-umelou-inteligenci-ve
4. Národní pedagogický institut České republiky. (n.d.). Umělá inteligence. Digitalizace.rvp.cz. Retrieved May 30, 2026, from https://digitalizace.rvp.cz/napric-predmety/ai
5. OECD & European Commission. (2025). Empowering learners for the age of AI: An AI literacy framework for primary and secondary education [Review draft]. https://ailiteracyframework.org/wp-content/uploads/2025/05/AILitFramework_ReviewDraft.pdf
6. Tay, A. (2026, April 20). AI academic search needs better frameworks for understanding and evaluation. These three librarian projects are a start. Aaron Tay’s Musings about Librarianship. https://aarontay.substack.com/p/ai-academic-search-needs-better-frameworks
7. Wang, H., Young, S., González Espinoza, J. A., Lan, H., Higgins, E., Hughes, T., Jebbia, D., Scotti, K., & Slayton, E. (2026). AI-powered tool assessment framework [Online resource]. Carnegie Mellon University. https://doi.org/10.1184/R1/32029629
8. Zhao, A. (2026, April 10). A snapshot of GenAI tools for research. HKUST Library. https://library.hkust.edu.hk/news-events/news/snapshot-genai-tools-research

* Poznámka k použití AI: Článek byl redakčně upraven s pomocí nástroje ChatGPT a modelu GPT-5.6 Sol. Za finální podobu textu, jeho obsah a věcnou správnost odpovídá redakce.